Taijiquan je bojové umění pocházející z Číny. Legenda přisuzuje stvoření stylu taoistovi Zhang Sanfengovi žijícím v 13. století, který vypracoval 13 forem na základech svého studia taoismu a bojových umění v pohoří Wudang.
Taijiquan se po celá staletí vyučoval v rodině Chen, která žila ve vesnici Chenjiagou v provincii Henan. Z tohoto rodinného stylu vycházejí styly další, pojmenované podle rodových jmen pozdějších zakladatelů. V současnosti se nejčastěji můžeme setkat se styly Chen, Yang, Sun, Wu, které jsou populární po celém světě.
Řadí se do skupiny takzvaných Vnitřních stylů, jenž vycházejí z Taoistické filozofie mezi které patří i Baguazhang, Xingyiquan, Yiquan, Liuhebafa. V těchto stylech se upřednostňuje použití vnitřní energie QI a neodporování síle silou, před použitím pouhé fyzické síly LI, jakou známe ze stylů vnějších pocházejících z Buddhistického kláštera Shaolin v Yu.
„Za vlády císařů Yuana a Shuna kultivoval Zhangsanfeng cestu ve Wudangu. Hledal učitele který by praktikoval kultivaci vnitřního elixíru a současně cvičil bojové umění které by nepoužívalo jen sílu pozdějších nebes, nenarušovalo by vnitřní harmonickou qi, nevedlo by ke zranění elixíru a nepoškozovalo by prvotní qi.“*
Po celá staletí se znalosti bojového umění Taijiquan předávalo z generace na generaci jako něco výjimečného, co není možné ztratit. K předání docházelo jen v rodině či mezi blízkými lidmi. Jeho hodnota je nevyčíslitelná. Staletí sloužilo jako bojová dovednost ochraňující životy a majetek a také zajišťovalo příjem těm, kteří se nechávali najmout jako ozbrojená stráž či doprovod karavan.
Po rozmachu střelných zbraní se zdálo, že zcela upadne, ale jeho využití v současné době je snad ještě chvályhodnější než v minulosti. Taijiquan miliónům lidí po celém světě navrací zdraví a sílu, pomáhá jim utužovat ducha i tělo, a to více než kdy dříve. Přestože se v současnosti vyzdvihuje stránka civilní, tj. zdravotní účinky, nesmíme opomenout stránku bojovou, tj. využití Taijiquanu jako bojového umění, což je jeho hlavní smysl.
Rodina Chen z Chenjiagou byla proslulá pro své bojové dovednosti po mnohá staletí. Zakladatel stylu Taijiquan Yang, Yangluchan měl přezdívku neporazitelný, nebyl nikdy nikým poražen. Sunlutang, zakladatel stylu Taijiquan Sun, byl největším Mistrem bojových umění dvacátého století. Také o dalších mistrech Taijiquan lze říci že dovednostmi vynikali nad jiné.
Proto studium Taijiquan musí v sobě zahrnovat nejen starost o zdraví a mysl, ale také pochopení bojových dovedností. Bez nich se nelze zdokonalit v udržení a posílení zdraví a také k pochopení samotné formy je nezbytná znalost bojových aplikací.
Dalším krokem ve studiu Taijiquan je cvičení ve dvojici Tuishou/Tlačící ruce a Sanshou/Nácvik boje, cvičení se zbraněmi jako je šavle/Dao, meč/Jian, tyč/Gun, kopí/Qiang. Cvičení se zbraněmi jsou vrcholem bojových dovedností a trénink s nimi lze doporučit jen pokročilým.
*Z knihy Mistra Sun Lutanga, Studie o Taijiquan. Z originálu přeložil V.D.
YouTube Videa:
Chen Taijiquan http://www.youtube.com/watch?v=5qNPs8kMhqw&feature=related
Yang Taijiquan http://www.youtube.com/watch?v=zIpKW6AnKYw
Sun Taijiquan http://www.youtube.com/watch?v=hyhlzJxN_kc
